|
PORTRÉT
PLEMENE - ŠIPERKA
|
Letos je tomu 6 let, co
jsem si díky různým náhodám pořídila fenku šiperky. Začala jsem
se s ní věnovat senzačnímu sportu agility, kde se mi tento hbitý
psík velice osvědčil. Je to velmi milý, temperamentní, věrný, veselý,
malý pejsek s vrozenou poslušností. Živelnost šiperky dokáže
kočírovat i malé dítě, a proto jsem pořídila šiperáčka též své
dceři, která s ním nyní již třetím rokem poměrně úspěšně
běhá Agility.
Protože jsem v šiperkách
našla veliké zalíbení, začala jsem se zajímat i o poměrně stagnující
chov v ČR. Před dvěma lety jsem přivezla pejska z Holandska
a potěšilo mne, že jsem v tom nezůstala sama a že i paní Matušková
dovezla psa z Rakouska. Myslím, že díky těmto okolnostem se nám
podaří vytvořit kvalitní a zdravé linie šiperků i u nás v Čechách.
Nejmenšího ovčáka
je možné chovat bez úhony jak v bytě, tak venku, kde je navíc
dobrým a pozorným hlídačem. Vůči ostatním plemenům je šiperka
bezproblémový a velmi snášenlivý.
|
|
|
Krásná černá srst
nepotřebuje příliš péče a to i přesto, že ji zdobí bohatý límec
a praporky na nohou. Jedenkrát týdně ji stačí pročesat, v době
línání samozřejmě častěji.
Na výstavy a závody
lze tyto malé pejsky vozit v plastových přepravkách.
(text Vlasta Březinová 2003)
|
|
|
Z HISTORIE ŠIPERKY
Prvním historickým údajem
o tomto plemeni je zmínka
mnicha v jedné kronice z 15. století, v níž píše, že v Brugge
byli chování malí černí bezocasí psi, kteří se velmi podobali dnešním
šiperkám.
V roce 1880 se
konala první speciální výstava šiperek. Díky
představení tohoto plemene širší veřejnosti začala
popularita černých, bezocasých psíků stoupat. Lous van der Snickt,
jeden nejvýznamnějších příznivců tohoto plemene na přelomu 20.
století, charakterizuje šiperku jako „smolnatě černého ďábla bez
kopyta a ocasu, čertem pro myši, krysy, krtky a podobnou havěť.“ Avšak
konstatuje, že šiperka je nejen neúnavným hlídačem a lovcem, ale též,
vždy dobře naladěným kamarádem.
Díky veliké oblibě
se šiperky staly národním plemenem Belgie. Již v roce 1882 si
Američané koupili nejlepší psy v Belgii a popularita těchto malých
milých čertíků se rychle rozšířila nejen v USA, ale též v
Holandsku, Francii, Anglii a Švýcarsku.
|
|
|
V některých těchto
zemích netrvali na jediné barvě, proto můžeme v odborných knížkách vidět i
např. světle zlatou šiperku. V roce 1930 propůjčil
belgický král klubu titul „Královský klub šiperek“. V té
době měl tento klub již 42 let cílevědomé činnosti. Chovu šiperek
zasadila velikou ránu 1. světová válka, přesto se podařilo, díky
americké krevní linii, oživit chov. Téměř definitivní ránu
zasadila, bohužel, chovu následně 2. světová válka. Velký dík patří
všem známým i neznámým chovatelům, kteří se zasloužili o udržení
chovu tohoto plemene!
|
|
|
|
Ohledně chybějících
ocásků vzniklo též několik legend. Jedním z důvodů úmyslného
krácení ocasu bylo odlišení jednoho psa od druhého, dalším důvodem
byla např. přítomnost šiperek na říčních člunech jako lovců krys. Bezocasá šiperka se mohla pohybovat v neužších prostorech a
nepřevracela přitom přepravované zboží. Skutečnost je taková, že šiperka je téměř 300 let bez ocásku. V nynější době se na výstavě
setkáte s šiperkami s ocáskem a to díky rozšiřujícímu se
zákazu kupírování uší a ocasu.
Šiperka je dobrým příkladem
toho, jak je kolikrát obtížné zařadit plemeno do určité skupiny
plemen. Mezinárodní kynologická federace (FCI) ji řadí do skupiny I
– mezi pastevecká, ovčácká a honácká plemena. Názory odborníků
o původu se rozcházejí. Šiperka je možná potomkem dnes již vyhynulého
belgického ovčáckého psa nebo malou formou černého belgického ovčáka.
Další názor přisuzuje šiperce geny špiců, možná i křížení
špice s nějakým teriérem. Pro konečné zařazení do skupiny ovčáků
rozhodlo více důvodů, např. i tvar ocasu a povaha ovčáckých psů,
ze kterých dle většiny odborníků pochází.
V současném
platném standardu, stejně jako ve standardu z r. 1888, se dočteme
formulaci „úplně chybějící ocas“. To, že se objevuje dodnes mezi
narozenými štěňaty anurie (přírodní bezocasost) ovšem nemění
fakt, že většině šiperkám je ocas úmyslně krácen, poněvadž kdyby
byla šiperka důsledně chována v anurii, tak by dnes již
neexistovala.
|
|
